Tento článek vyšel před dvěma lety v Obecním zpravodaji severočeských Křešic. Jak koupit, skladovat a zabít kapra. S radostí si odpustím komentáře, mám totiž pocit, že i bez toho je následující text dosti drsnou parodií sebe sama. Aspoň pro mě.  

Jak koupit, skladovat a zabít kapra

Říká se, že Vánoce jsou hlavně svátky klidu, míru a vzájemného porozumění, což pro navození pohody úplně stačí. Ale ani docela skromné Vánoce v docela obyčejných domácnostech se neobejdou bez takové spousty příprav, cídění, pečení, zvyků, ozdob a dalších maličkostí, že jsou těmi nejpropracovanějšími a nejbohatšími svátky v roce. Dokonce i rodiče, kteří nesnesou, aby jejich děti měly doma morčata, křečky, štěňata nebo kobry, se často sami vrhnou do péče o živého kapra, konec konců je to jenom na pár dní.

Jestliže si někdo přeje chovat kapra ve vaně, měl by počítat s tím, že i přes své nenáročné vzezření je to živý tvor, který vyžaduje alespoň minimální péči. Taška, v níž se koupený kapr ponese domů, by rozhodně neměla být igelitová, ale dobře prodyšná. V mrazivém vzduchu pak dokáže ryba přežít bez vzduchu i několik hodin. Kapr by měl být zakoupen co nejblíže bydliště, aby netrpěl dlouhým nošením a v žádném případě by neměl být převážen v autě, protože příliš teplý vzduch by nevydržel. Navíc je zvíře jak v přeplněné kádi tak v prázdné tašce nepřetržitě stresované a tudíž celkově choulostivější.

Doma by na něj měla již čekat napuštěná vana nebo jiná dostatečně velká nádoba, aby z vody vyprchal chlor, který by jinak mohl kapra přiotrávit. Voda by měla být co možná nejstudenější, protože kapři v přírodě obývají přes zimu dna rybníků, kde je teplota 4'C, zatímco voda z vodovodu sotva klesne pod 10'C.

Často se však stane, že ani veliká snaha o kaprovo pohodlí není nic platná a ryba uhyne. Mnozí by jistě leklou rybu hned vyhodili, ale pokud nepožila žádnou nebezpečnou látku a uhynula pouze v důsledku nedostatku kyslíku, není důvod se obávat, že je její maso nejedlé. Naopak je velmi dobře odkrvené do dutiny břišní, a může proto dokonce lépe chutnat než maso špatně zabité ryby.

Pokud nám přeci jen kapr přežije až do Štědrého dne, musíme ho samo sebou zabít. Zabití obvykle vyžaduje osobu, která je tomuto úkonu zvyklá, protože i když kapr nepatří mezi nejinteligentnější tvory, může právě jeho dojemná zamlklost vyvolávat v člověku silné zábrany úmyslně jej udeřit. Často pak mezi oblíbené rodinné historky patří vyprávění, jak musel být přivolán soused, protože tatínek nedokázal na rybu vztáhnout ruku.

Nicméně samotný proces zabití není vůbec složitý. Nejprve vypustíme z vany vodu a necháme rybu chvíli jenom ležet, aby se uklidnila. Protože je kaprovo tělo velmi kluzké, uchopíme ho pomocí hadru, pevně přidržíme a ranou do hlavy omráčíme. Pro kvalitu masa je důležité vykrvácení, a proto je třeba vzápětí přerušit důležitou tepnu anebo některý silně prokrvený orgán. Takovým orgánem jsou žábry, které jsou kromě toho snadno přístupné, proto strčíme prsty pod skřele a jeden nebo více žaberních oblouků přetrhneme.

Následuje očištění šupin, které může být dosti pracné, pokud jsme nepořídili kapra lysce. Pro ulehčení lze použít tupou hranu nože nebo ještě lépe polévkovou lžíci, kterou kapra "hladíme proti srsti" a šupiny samy odletují bohužel do všech stran, takže musíme být připraveni na pořádný úklid. Při tom si neustále přidržujeme kapra hadrem, aby neklouzal.

Také vykuchání ryby je velmi jednoduché, pouze při otvírání břicha musíme být velmi opatrní, abychom nepoškodili žlučník. Nejprve najdeme na břiše blíže u ocasu vylučovací otvor, který je pro nás výchozím bodem. Odtud vedeme řez pokud možno těsně pod kůží až k hlavě. Žlučník se nachází hned za hlavou přibližně v hloubce našeho nože, a proto je třeba právě v tomto místě postupovat obezřetně. Jeho obsah je nesmírně hořký a pokud by došlo k protržení orgánu, znehodnotilo by se veškeré maso.

Když máme kapra otevřeného, vsuneme do něj ruku, prsty přerušujeme jemné spoje mezi vnitřnostmi a břišní dutinou a vnitřnosti vcelku nakonec vyndáme. Jemně odstraníme žlučník a pro další zpracování si ponecháme pouze mlíčí nebo jikry, případně játra. Následuje odstranění hlavy, kterou můžeme použít pro vynikající rybí polévku, dále ploutví, ocasu a žaber. Nakonec maso dobře opláchneme a porcujeme buď na "podkovy" nebo nejprve vyjmeme páteř a potom tělo rozdělíme na dva pláty.

V některých rodinách se stalo hezkým zvykem koupit živého kapra jen proto, aby mohl být opět puštěn na svobodu. Bohužel tento dobrý úmysl nepřináší rybám žádné vysvobození, ale téměř jistou smrt. Jsou totiž již natolik zmoženy pobytem v kádích a v nezvyklém prostředí vany, neustálým přenášením a poponášením, že další velká změna jim jen uškodí.

Neznám způsob, jak by se dal vánoční kapr opravdu zachránit, snad jedině sabotáží podzimních výlovů rybníků, což by však byl přece jen absurdní boj. Raději si proto kapra kupte a vystrojte si tak krásnou štědrovečerní večeři, aby se líbila i jemu.

Krvavé Vánoce...